V úterý 25. června 2024 navštívili studenti kurzu Energetické právo, v milé společnosti doktorky Jany Osadské (Pražská plynárenská, a.s.), část pražské kolektorové sítě. Pro nezasvěcené, kolektor je průchozí podzemní liniovou stavbou (tunelem) sloužícím k ukládání inženýrských sítí. Jejich správu a provoz zajišťuje společnost Kolektory Praha, a. s., přičemž v historickém centru Prahy jde o 18 km podzemních tunelů (a po celé Praze o více než 90 km chodeb). Nejprve nás s praktickými informacemi na dispečinku seznámil vedoucí pracovník údržby, který byl ostatně dříve DJ a na své současné práci v kolektorech má rád mimo jiné i možnost ocenit „pravou tmu“. O chvíli později jsme se pak již vezli nákladním výtahem desítky metrů pod zem. Výpadek bývalé důlní lokomotivy sice znamenal, že jsme museli celou trasu absolvovat „po svých“, v chladnějších tunelech jsme se tím však alespoň zahřáli. Kromě odborného výkladu a demonstrace množství kabelů a trubek, mezi nimiž samozřejmě nemohly chybět ani ty sloužící distribuci zemního plynu, došlo i na ukázku zmiňované tmy, která byla rovněž působivá. Z kolektorů jsme vystoupali po soustavě žebříků (které nás k našemu překvapení zavedly do jedné z pražských nákupních pasáží), a před dalším programem jsme uvítali společnou obědovou přestávkou.

Odpoledne jsme se přesunuli do budovy společnosti Pražská plynárenská, a.s., kde nás čekala přednáška Ing. Lenky Krausové, která má v NET4GAS, s.r.o. na starosti rozvoj soustavy a investiční projekty. NET4GAS, s.r.o. je provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v České republice (o celkové délce necelých 4 000 km). Předmětem přednášky byly technické, ekonomické a právní aspekty fungování přenosové soustavy. Dozvěděli jsme se například, jak probíhá výstavba přepravní sítě a v kterých momentech bychom se od plynovodu měli raději držet dál. Ing. Krausová nás rovněž seznámila s případnými komplikacemi, které mohou vznikat v rámci zpracování projektové dokumentace anebo v souvislosti s vyvlastňovacími procesy. Velmi zajímavým byl i výklad o mezinárodně právních a politických aspektech, neboť drtivou většinu zemního plynu Česká republika dováží ze zahraničí. Vedle vnitřního trhu s plynem v EU byla řeč i o závazném mechanismu solidarity, který byl navržen pro řešení extrémních situací, kdy jsou v některém z členských států ohroženy dodávky chráněným zákazníkům (např. nemocnicím či domácnostem), a lze proto požádat jiný členský stát, aby v jejich prospěch omezil dodávky takto nechráněným zákazníkům na svém území.  

Ludvík Zelinka (doktorand, Oddělení energetického práva, Právnická fakulta MU)

V květnu 2024 proběhla na Univerzitě v Oslu konference „Energy Law in the Light of the Green Transition Towards Net Zero Emissions“. Právnickou fakultu MU reprezentoval tým výzkumníků Oddělení energetického práva – Martin Švec a Ludvík Zelinka. Konference si kladla za cíl diskutovat úsilí EU o zlepšení uspořádání trhu s elektřinou. Martin Švec vystoupil s příspěvkem „Key Conditions for Transitioning to Low-emission Energy in the Czech Republic: The Role of Capacity Mechanisms“ a Ludvík Zelinka se věnoval opatřením, která přijala EU v reakci na energetickou krizi.

Tým výzkumníků z Oddělení energetického práva se zúčastnil 8th Annual Energy Transitions Conference, kterou tradičně organizuje University of Eastern Finland. Martin Švec ve svém příspěvku "EU's Ensuring Sustainable and Responsible Sourcing and Processing of Raw Materials” diskutoval využití nástrojů mezinárodního a národního práva v rámci snah EU zajistit udržitelné a  odpovědné získávání a zpracování kritických surovin, minimalizovat environmentální dopady a zajistit stabilitu dodavatelských řetězců pro evropský průmysl. Ludvík Zelinka se věnoval analýze nouzových opatření přijatých Radou Evropské unie v reakci na energetickou krizi v roce 2022. 

Martin Švec (ÚPT) se zúčastnil workshopu "Legal Principles for a European Green Energy Transition", který zorganizovala Hasselt University (Faculty of Law a Environmental Law Unit). Jeho předmětem byly právní aspekty energetické transformace v kontextu zhoršující se klimatické krize, růstu cen energií a bezpečnostní krize v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu. V uplynulých měsících došlo k zásadním změnám v energetickém právu, které tento workshop reflektoval. Martin na konferenci vystoupil s příspěvkem "Article 194 (2) TFEU in the context of the Energy Transition”.

Report

Sekce "Aktuální výzvy energetického a klimatického práva a politiky" na konferenci pro mladé vědce COFOLA 2024 se zaměřila na dvě krize, které významně ovlivňují vývoj energetického a klimatického práva v Evropě: klimatickou a energetickou krizi. 

Klimatická změna a zhoršování životního prostředí představují existenční hrozbu pro Evropu i celý svět. V posledních letech čelí planeta stále častěji extrémním klimatickým jevům, jako jsou vlny veder, sucho, silné tropické cyklony, monzunové deště, zrychlený vzestup hladiny moří a ztráta biologické rozmanitosti, což má značné socioekonomické dopady. EU reagovala na klimatickou krizi přijetím Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. 

Energetická krize odhalila neschopnost EU zajistit dostatečné množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Evropská komise představila v roce 2022 plán REPowerEU, jehož cílem je snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Tento plán zahrnuje diverzifikaci energetických zdrojů, zvýšení úspory energie, investice do obnovitelných zdrojů energie a urychlení povolovacích procedur pro tyto zdroje.

Urychlení energetické transformace je zásadní odpovědí na obě zmíněné krize. Dekarbonizace ekonomických sektorů je však mimořádně náročná a EU musí zajistit bezpečnost dodávek fosilních paliv do doby, než budou plně nahrazeny obnovitelnými zdroji.

Cíle a témata sekce

Sekce "Aktuální výzvy energetického a klimatického práva a politiky" měla za cíl diskutovat následující témata:

• Energetická a klimatická politika členských států EU
• Energetická a klimatická politika EU
• Úloha energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi
• Úloha energetického práva při řešení energetické krize
• Právní aspekty energetické transformace
• Snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech
• Zajištění energetické bezpečnosti a naplnění klimatických ambicí
• Regulace komoditního obchodování s energetickými surovinami
• Důsledky ekonomických sankcí vůči Rusku a jejich vliv na chování subjektů energetického trhu

Průběh konference

Sekce "Aktuální výzvy energetického a klimatického práva a politiky" zaznamenala rekordní účast a přivítala účastníky z České republiky, Polska, Maďarska a Španělska, což podtrhlo její mezinárodní význam a zájem o témata související s energetickým právem a politikou. S šestnácti registrovanými účastníky byla sekce energetického práva druhou největší na konferenci COFOLA a měla také nejvíce zahraničních účastníků.

První den, vedený v angličtině, se zaměřil na dopady klimatické změny na trh práce, omezení ekonomických svobod v důsledku ochrany životního prostředí a investiční rizika energetických projektů v Egyptě. Vystoupily Wioletta Witoszko, Katarzyna Sakowska, Karolina Zapolska (Uniwersytet w Białymstoku) a Barbora Baková (Právnická fakulta Masarykovy univerzity).

Druhý den konference byl rozdělen do dvou panelů, přičemž pracovním jazykem prvního panelu byla angličtina a druhého čeština. Dopoledne vystoupili Juliana Caicedo Buitrago (Universidad Alfonso X El Sabio), Miklós Mádl (Central European Academy), Ludvík Zelinka (Právnická fakulta Masarykovy univerzity) a Elmira Lyapina (University of New York in Prague). Diskutovali o cirkulární ekonomice, licencování malých modulárních reaktorů, zdanění energií a zkušenostech České republiky se Smlouvou o energetické chartě. Druhý panel se zaměřil na právní aspekty komunitní energetiky, zavádění dynamických tarifů, klimatické žaloby před Evropským soudem pro lidská práva a ruský útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Mezi vystupujícími byli Roman Vaněk (Oddělení energetického práva, Právnická fakulta Masarykovy univerzity), Malvína Urbánková (ROWAN LEGAL), Denisa Hlušičková (Univerzita Palackého v Olomouci), Lukáš Kappel a Michael Kovařík (Právnická fakulta Masarykovy univerzity).

Ocenění

Na závěr konference byly uděleny ceny za vynikající příspěvky. Oceněni byli Michael Kovařík za příspěvek na téma "Žaloby proti energetickým společnostem" a Ludvík Zelinka za analýzu "Reharmonizace pravidel o zdanění energie v EU". Cenu za nejlepší příspěvek získal Lukáš Kappel, který se zaměřil na podstatu, přínos dynamických tarifů a jejich právní regulaci.

Konference COFOLA 2024 přinesla mnoho podnětných diskusí a ukázala rostoucí zájem a potřebu řešit aktuální výzvy v oblasti energetického a klimatického práva a politiky.

Martin Švec se 2. - 3. dubna 2024 zúčastnil International Energy Justice- Early Career Conference, kterou zorganizovala Tilburg University, University de Pau et des Pays de l’Adour a Erasmus University Rotterdam. Dvoudenní multidisciplinární konference si kladla za cíl diskutovat koncept energetické spravedlnosti a vystoupili na ní přední odborníci na tuto problematiku, např. Guy Block, Tonny Reames, Benjamin Sovacool, Donald De Jong, Martha Roggenkamp, Auke Hoekstra, Leonie Reins nebo Raphael J. Heffron. Martin na konferenci prezentoval příspěvek na téma „Just Energy Transition: An Innovative Role of International Investment Agreements”, ve kterém popisuje probíhající snahy reformovat mezinárodní smlouvy na podporu investic tak, aby tyto smlouvy přispívaly ke spravedlivé energetické transformaci.

Dne 27. března 2024 proběhla na Právnické fakultě MU informační schůzka o stážích a praxích na zastupitelských úřadech ČR. Studenti se tak mohli seznámit s průběhem výběrového řízení na pozice stážistů na zastupitelských úřadech ČR a s náplní takových stáží. S prací v diplomacii studenty seznámila JUDr. Věra Jeřábková CSc. (ředitelka Diplomatické akademie MZV ČR). Následně vystoupila Barbora Baková (studentka 4. ročníku Právnické fakulty MU), která se podělila o své zkušenosti se stáží na ZÚ v Káhiře, kde se 5 fascinujících měsíců věnovala energetické diplomacii a právu. Akci zorganizovalo Oddělení energetického práva. 

Členové Oddělení energetického práva se ve dnech 16. - 17. dubna zúčastnili plynárenské konferenci Symgas. Společně s nimi se do Prahy vypravila i Kristýna Skopalová, která píše diplomovou práci na téma Právní otázky spojené s implementací vodíkové strategie ČR. Těšíme se na další spolupráci s Českým plynárenským svazem.

Report:

Dne 22.12. 2023 proběhla na fakultě Závěrečná konference kurzu Praktikum z energetického práva, jejímž tématem byla "Energetická (ne)transformace před soudy a tribunály”.

• Program konference (PDF)

Report:

Dne 7. prosince 2023 se na Právnické fakultě uskutečnila přednáška „Energetika a geopolitika: aktuální trendy a výzvy“. Martin Jirušek (Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU) posluchačům představil aktuální výzvy, kterým čelí energetika České republiky a Evropské unie. Hlavním tématem byly geopolitické aspekty zajišťování energetické bezpečnosti v kontextu energetické krize a ruské invaze na Ukrajinu. 

• Termín: 7. prosince 2023, 14:00-16:00
• Právnická fakulta MU, učebna 133
•  Organizace: Oddělení energetického práva a FSS

Přednáška se zaměří na aktuální výzvy energetické bezpečnosti České republiky a Evropské unie. Probrány také budou klíčové globální trendy v energetice s dopadem na Evropu a Českou republiku. Autor bude vycházet z nedávno vydané knihy "Na vlnách změny: Česká energetika a geopolitický zlom", jíž je spoluautorem.

V případě zájmu se registrujte na martin.svec@mail.muni.cz.

 Přednášející:

• Plakát akce (pdf)

Organized by the IG on International Environmental Law of the European Society of International Law

Climate Change 

Climate change is the biggest environmental crisis of our time. Especially in recent years, our planet has been exposed to environmental challenges caused or exacerbated by climate change. The effects of climate change include heatwaves, droughts, more frequent and powerful tropical cyclones, heavier monsoon rains, accelerated sea level rise or biodiversity loss. In the face of worsening climate crisis, countries including the UK, Canada, France or Argentina, hundreds of cities (such as New York, London, Paris, Sydney or Berlin), Pope Francis and also the European Parliament stressed the urgency of enhanced ambition to tackle climate change and declared climate emergency. The term “emergency” is a way of signalling the need to go beyond reform-as-usual. According to the IPCC, the global response to climate change should comprise transitions in land and ecosystem, energy, urban, infrastructure and industrial systems. In addition, according to the EU’s 8th Environment Action Programme, it means living within planetary boundaries. Energy transition, a pathway toward transformation of the global energy sector from fossil-based to zero-carbon, appears to be unavoidable. 

Energy 

Recent geopolitical tensions threaten the EU’s ability to import sufficient volumes of energy resources at affordable prices. A Gazprom’s suspension of gas deliveries to several EU member states further worsened EU’s energy security. Energy prices have spiked to levels not seen in decades. In response to an unprecedented energy crisis, the EU Commission introduced REPowerEU – comprehensive plan aimed at rapidly reducing EU’s dependence on Russian fossil fuels. On the one hand, the REPowerEU plan sets out a series of measures to speed up EU’s green transition and spur massive investment in renewable energy (the Commission is proposing to increase the EU’s 2030 target for renewables from the current 40% to 45%). On the other hand, some EU members stepped up efforts in coal and mining to find a remedy to this crisis. The amount of coal consumed by EU countries rose from 449 million tons in 2021 to 478 million tons in 2022. Several EU member states have announced the extension or reopening of coal- fired power plants that were shut down in response to climate change issues. It is generally acknowledged that a short-term and temporary prioritisation of EU’s energy security is necessary, however, EU’s long term climate objectives should not be compromised. 

The conference aims to explore and discuss:

1. a) The role of energy and environmental law in responding to climate emergency; 
2. b) The role of energy law in addressing the energy crisis;
3. c) The role of energy law in reducing EU’s dependence on Russian fossil fuels; 
4. d) Compatibility of the REPowerEU plan with the EU’s climate objectives; 
5. e) EU’s effort to balance its energy security and climate ambitions. 

Energy Crisis Against the Background Climate Emergency organized by the IG on International Environmental Law of the European Society of International Law

Friday 14. 4. 2023

13:30–15:00

Discussion 14:40-15:00

Coffee break 15:00-15:20

15:20–16:35

Discussion 16:20-16:35

Closing remarks 16:35-16:45

Anotace:

(klima) Změna klimatu je největší environmentální krizí současnosti. Zejména v posledních letech je naše planeta vystavena důsledkům změny klimatu jako jsou vlny veder, sucha, častější a silnější tropické cyklony, silnější monzunové deště, zrychlený vzestup hladiny moří nebo ztráta biologické rozmanitosti. Tváří v tvář zhoršující se klimatické krizi země včetně Velké Británie, Kanady, Francie nebo Argentiny, stovky měst (například New York, Londýn, Paříž, Sydney nebo Berlín), papež František a také Evropský parlament zdůraznili naléhavost zvýšení ambicí v boji proti změně klimatu a vyhlásili stav klimatické nouze. Podle IPCC by globální reakce na změnu klimatu měla zahrnovat změny v oblasti využívání půdy a ekosystémů, energetiky, infrastruktury a průmyslových systémů. Cesta k transformaci globálního energetického sektoru z fosilního na bezuhlíkový, se zdá být nevyhnutelná. 

(energie) Nedávné geopolitické napětí ohrožuje schopnost EU importovat dostatečné množství energetických zdrojů za přijatelné ceny. Pozastavení dodávek plynu do několika členských států EU ze strany Gazpromu dále zhoršilo energetickou bezpečnost EU. Ceny energií se vyšplhaly na úroveň, jaká nebyla zaznamenána po celá desetiletí. V reakci na bezprecedentní energetickou krizi představila Evropská komise komplexní plán REPowerEU, jehož cílem je rychle snížit závislost EU na ruských fosilních palivech. Plán REPowerEU na jedné straně stanoví řadu opatření, která mají urychlit energetickou transformaci EU a akcelerovat masivní investice do obnovitelných zdrojů energie (Komise navrhuje zvýšit cíl EU pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie ze současných 40 % na 45 %). V reakci na energetickou krizi však některé členské státy EU zvýšily těžbu uhlí. Množství uhlí spotřebovaného v EU vzrostlo ze 449 milionů tun v roce 2021 na 478 milionů tun v roce 2022. Několik členských států EU oznámilo rozšíření nebo znovuotevření uhelných elektráren, které byly odstaveny v reakci na klimatickou krizi. Má se za to, že krátkodobé a dočasné upřednostnění energetické bezpečnosti EU je nezbytné, nicméně dlouhodobé cíle EU v oblasti klimatu by neměly být ohroženy. 

Cílem této sekce je proto diskutovat:

1. úlohu energetického a environmentálního práva v reakci na klimatickou krizi;
2. úlohu energetického práva při řešení energetické krize;
3. úlohu energetického práva při snižování závislosti EU na ruských fosilních palivech;
4. slučitelnost plánu REPowerEU s cíli EU v oblasti klimatu;
5. snahu EU o paralelní zajištění energetické bezpečnosti a naplnění svých klimatických ambicí.

Energetická krize na pozadí klimatické nouze  

Pátek 14. 4. 2023

09:00–10:30

Panelová diskuze 10:10–10:20

Coffee break 10:20-10:50

10:50–12:10

Panelová diskuse 11:50-12:10

Report:

Martin Švec (ÚPT) se v květnu 2023 zapojil do programu Erasmus+ ICM, v jehož rámci vycestoval přednášet na Haifské univerzitě v Izraeli. Tamní studenti se tak mohli seznámit s vývojem energetického práva EU, jeho klíčovými principy, stejně jako s kompetencemi EU v této oblasti. Jádrem kurzu EU Energy Law byly bloky: Energy Market Liberalization and the Internal Energy Market, EU Ensuring Energy Security, EU Tackling Climate Change. Cesta pedagoga Masarykovy univerzity do Izraele by však nebyla kompletní, kdyby nezahrnovala návštěvu kibucu Kfar Masaryk, který byl založen československými Židy ve 30. letech 20. století a pojmenován na počest prezidenta T. G. Masaryka.

Report:

Právnická fakulta MU byla zastoupena na 11. ročníku Kongresu PRÁVNÍ PROSTOR. Martin Švec (Ústav práva a technologií) vystoupil spolu s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou v prvním bloku konference pojmenovaném Obchodní vztahy v energetice. V příspěvku Předcházení a řešení energetických krizí: Role mezinárodního práva a práva EU Martin konstatoval, že energetická krize je přirozený důsledek energetické závislosti, se kterou se EU potýká od okamžiku, kdy se uhlovodíky staly klíčovým motorem ekonomického růstu. Každá energetická krize, kterou EU doposud prošla, vedla k vytvoření nových nebo posílení stávajících režimů na úrovni mezinárodního práva i práva EU. Právě schopnost těchto režimů předejít současné energetické krizi a omezit její dopady Martin analyzoval. Klíčovou roli v současné krizi sehrála Evropská unie, která se dnes jeví býti nejakceschopnějším garantem energetické bezpečnosti členských států EU. S ohledem na to je otázkou, zda je současný rozsah pravomoci EU v oblasti energetiky pro tyto účely dostačující. 

Report:

Martin Švec (ÚPT) se 1. července 2023 zúčastnil konference „Persistent Imbalances In International Trade And The Prospects For Sustainable Development”, kterou zorganizovala University of Ljubljana společně s ESIL Interest Group on International Environmental Law a ASIL Interest Group on International Environmental Law. Dvoudenní konference si kladla za cíl diskutovat neuspokojivou schopnost mezinárodního ekonomického práva reflektovat neekonomické cíle, zejména udržitelnost. Výborně obsazená konference zahrnovala řečníky z USA, Kanady, Indie, Číny nebo Jihoafrické republiky. Martin na konferenci prezentoval příspěvek na téma „Persistent Imbalances in EU's Effort to Ensure Secure and Sustainable Supply of Critical Raw Materials for Europe's Industry“, ve kterém popisoval inherentní napětí mezi snahou EU snížit závislost na dovozu dodávek kritických materiálů ze třetích zemí a vysokým standardem ochrany životního prostředí. 

Report:

Martin Švec (ÚPT) se 30. června 2023 zúčastnil konference “Maastricht 30”, kterou při příležitosti 30. výročí vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost zorganizovaly Central European Academy and Ferenc Mádl Institute of Comparative Law. Martin vystoupil v panelu, který se věnoval vývoji energetické politiky EU v uplynulých třiceti letech a důsledkům vstupu do EU pro vybrané středoevropské státy (Česká republika, Rumunsko a Maďarsko), případně státy, které o vstup do EU usilují (Srbsko). Ve svém příspěvku se věnoval významu energetické integrace EU pro schopnost České republiky liberalizovat energetický trh, zajistit energetickou bezpečnost a dekarbonizovat energetický sektor. 

Report:

Martin Švec (ÚPT) v červenci přednášel na Baku Summer Energy School - speciálním dvoutýdenním vzdělávacím kurzu, jehož cílem bylo seznámit mid-career profesionály působící v energetice s technologickými, geopolitickými a ekonomickými aspekty těžby uhlovodíků v oblasti jižního Kavkazu, se základy diplomacie a mezinárodního energetického práva, stejně jako s výzvami souvisejícími se změnou klimatu. Kurz již tradičně organizuje Institute for Development and Diplomacy of ADA University spolu s ADA University Foundation, State Oil Company of the Azerbaijan Republic (SOCAR), BP Azerbaijan, KOLIN Azerbaijan a Masdar. Vedle Martina na kurzu přednášeli mimo jiné ministr zahraničních věcí, ministr energetiky a ministr ekologie a přírodních zdrojů Ázerbájdžánu či zástupci energetických společností vč. SOCAR, BP či Equinor.

Report:

Dne 2. května 2023 se na Právnické fakultě uskutečnil workshop „Regulace v době energetické krize a inovativní trendy v energetice pohledem ERÚ.“ Vladimír Vajnar (Odbor analytický a datové podpory, ERÚ) nejprve účastníky workshopu seznámil s výzvami, kterým v době energetické krize ERÚ čelí, následně se věnoval inovativním trendům v energetice (akumulaci energie bateriovými úložišti, energetickým společenstvím, flexibilitě a její agregaci, smart metering a jeho zavádění, digitalizaci energetiky, elektromobilitě a vodíku). Akci organizovalo Oddělení energetického práva.

Datum, místo a čas konání workshopu: 2. května 2023, místnost 034, 16:00 - 18:00 hodin
Lektor: Ing. Vladimír Vajnar Ph.D. (Energetický regulační úřad)

V úterý 2. května v 16:00 hodin proběhne na Právnické fakultě MU workshop organizovaný Oddělením energetického práva a Energetickým regulačním úřadem. Workshop bude mít dvě části. Vladimír Vejnar nejprve účastníky workshopu seznámí s výzvami, kterým v době energetické krize ERÚ čelí, a následně se bude věnovat inovativním trendům v energetice. 

V případě zájmu se registrujte na martin.svec@mail.muni.cz.

 Diskutovaná témata:

1. ERÚ jako klíčový orgán veřejnoprávní regulace energetického sektoru;
2. cenová regulace;
3. reakce ERÚ na mimořádné dění na trzích v loňském a letošním roce;
4. celostátní ekosystém pro řešení vysokých cen energií;
5. inovativní trendy v energetice pohledem ERÚ.

Report:

Dne 18. dubna se na Právnické fakultě uskutečnil workshop „Vybrané praktické aspekty podporovaných zdrojů energie.“ Jan Urban a Kateřina Palkovská (advokátní kancelář Urban & Hejduk s.r.o.) seznámili účastníky workshopu jak s praktickými aspekty podpory elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, tak s podmínkami vydávání, evidence a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů. Workshop se též věnoval projektování a výstavbě energetických projektů využívajících OZE, jejich provozu a údržbě, stejně jako nemovitostním aspektům a povolovacím procesům. Akci organizovalo Oddělení energetického práva.

Report:

Právnická fakulta MU byla zastoupena na 117. Annual Meeting of the American Society of International Law, který se tradičně konal ve Washington, D.C. Martin Švec se zúčastnil Roundtable on Just Energy Transition: Legal Challenges Associated with Coal Phase Out. Společně s Paolo D. Farah (Global Law Initiatives for Sustainable Development), Chamu Kuppuswamy (University of Hertfordshire), Matjaz Nahtigal (University of Ljubljana) a Rachel Yeboah Nketiah (University of Energy and Natural Resources) diskutovali o komplexitě odklonu od spalování uhlí. COP 26 v Glasgow potvrdil, že na uhlí nelze pohlížet pouze jako na zdroj emisí CO2, ale též jako na nejrozšířenější zdroj výroby elektřiny. Roundtable se proto věnoval ekonomickým, právním a sociálním rizikům spojeným s postupným vyřazováním uhlí a přechodem na nízkouhlíkové energetické systémy.

Report:

Dne 15. března 2023 proběhla na Právnické fakultě MU diskuse o předsednictví ČR v Radě EU a energetice s dvěma absolventy Právnické fakulty a předmětů věnujícím se energetickému právu, Malvínou Urbánkovou a Ludvíkem Zelinkou. Ti během předsednictví reprezentovali Právnickou fakultu v rámci své absolventské stáže na oddělení energetiky Stálého zastoupení ČR při EU. Odpovídali na dotazy studentů ohledně života v Bruselu a toho, co přesně obnášela předsednická role ČR v uplynulém pololetí. Také se podělili o své zážitky týkající se fungování institucí EU, zejména Rady EU, a přiblížili jim, jakým výzvám v této době oblast energetiky čelila a jakým způsobem se s nimi unijní zákonodárce vypořádal.

Debata: O životě a práci v Bruselu během českého předsednictví v Radě EU uprostřed energetické krize

15. 3. 2023, 17:00, Právnická fakulta MU

Ve středu 15. března v 17:00 proběhne na Právnické fakultě MU diskuse s Mgr. Ludvíkem Zelinkou a Mgr. Malvínou Urbánkovou, kteří měli příležitost nahlédnout “pod kapotu” organizování českého předsednictví v Radě EU. Oba absolventi působili půl roku na Stálém zastoupení ČR při EU, kde se věnovali energetické politice EU. Budeme si povídat jak o práci a životě v Bruselu, tak o unijním legislativním procesu během energetické krize. Diskuse, kterou organizuje Oddělení energetického práva (ÚPT), proběhne v místnosti 025.

Noc vědců 2022: Energetická bezpečnost a energetická transformace všemi smysly

Report:

Cílem bloku Energetická bezpečnost a energetická transformace všemi smysly bylo seznámit účastníky Noci vědců s energetickou závislostí ČR na dovozu klíčových fosilních paliv (ropy a zemního plynu) ze třetích zemí a obtížemi spojenými se zajišťováním energetické bezpečnosti. Účastníci Noci vědců se nejprve dozvěděli (všemi smysly) odkud ČR fosilní paliva dováží a jaké jsou možné důsledky přerušení jejich dodávek. Následně si vyzkoušeli vyjednat podmínky dodávek energií (všemi smysly). Na závěr jim byl představen koncept energetické transformace a klíčová role obnovitelných zdrojů pro zajištění energetické bezpečnosti a klimatické neutrality ČR.

• Program konference (PDF)