Studenti v energetice

• Energy Community Summer School, Kišiněv, Moldavsko
• Lukáš Kappel

Student 5. ročníku a energetickoprávní nadšenec Lukáš Kappel se v průběhu uplynulého léta zúčastnil 8. ročníku Energy Community Summer School v moldavském Kišiněvu. Cílem bylo nejenom porozumět výzvám energetické transformace v zemích východní a jihovýchodní Evropy, ale i prohloubit multioborové znalosti v oblasti energetiky.

„Letní škola nabídla v průběhu jediného týdne skutečně nabitý program plný přednášek a diskusí o technických, ekonomických, politologických, ekologických i právních aspektech energetiky. Úvodní výpravu do světa fyziky a technických základů elektřiny, zemního plynu a vodíku považuji za velmi přínosnou, neboť posloužila účastníkům z netechnických oborů lépe porozumět jinak velmi složitým konceptům. Naprosto fascinující byl den věnovaný ekonomickým hlediskům, kdy jsem měl možnost v celé šíři porozumět vztahům mezi účastníky na trzích s energiemi a pochopit ekonomické výzvy probíhající energetické transformace,“ vyložil Lukáš. Součástí programu byla i exkurze do sídla moldavského provozovatele přepravní soustavy plynu Vestmoldtransgaz a diskuse s moldavským ministrem pro energetiku, panem Victorem Parlicovem.
„Organizační tým předvedl naprosto excelentní výkon, neboť kromě přednášek a workshopů byla možnost k networkingu s účastníky i přednášejícími, přičemž mnozí jsou sami absolventy letní školy. Nezapomenutelný byl i kulturní program, kdy jsme navštívili parlament Moldavské republiky či státní vinné sklepy Mileștii Mici,“ prozradil Lukáš.

• Utrecht University, Nizozemsko
• Václav Martinů

• Káhira, Egypt
• Barbora Baková

Pláže, barevné rybičky a stoly plné jídla, to si našinec představí, když se řekne Egypt. Ti více „na památky“ zaměření nezapomenou zmínit také pyramidy, či rozlehlý chrámový komplex Karnak. Egypt, ve kterém každý byl a každý ho zná. Je však Egypt opravdu takový, jaký ho známe z týdenní dovolené v Hurghadě? Na to jsem se snažila v uplynulém semestru přijít na české ambasádě v jednom z největších měst na světe, egyptské Káhiře. 

Stáž na ambasádě mě lákala již delší dobu, nicméně dlouho mi trvalo ujasnit si, které místo je to pravé. Zemí i měst mě napadlo mnoho. Paříž, město světel, nebo snad císařské město Vídeň? Daleká Austrálie, nebo tajuplný sever? Na otázku mi paradoxně pomohla odpovědět až válka na Ukrajině. V souvislosti s ní se totiž stále více začalo zmiňovat jedno jediné slovo – energetika. A i přesto, že na základní škole mi cokoliv, týkající se elektřiny, petrochemie nebo snad fotovoltaiky přišlo jako sprosté slovo, s válkou na Ukrajině jsem si poprvé uvědomila obrovský dosah, a zejména i přesah tohoto oboru. A to dokonce i do práva a diplomacie, tedy oborů, které studuji. Protože v roce 2022 se v egyptském Sharm el-Sheikh konal COP27 a Egypt zároveň usiluje o to, stát se hubem zelených energií, Káhira se tedy stala jasnou volbou. 

První pocity z Káhiry byly rozporuplné. Káhira je obrovské město s 21 miliony lidí, plná šedých vysokých budov a mohutným Nilem rozdělená na dvě části – Káhiru a Gízu. A podobně nehostinně vypadá i budova české ambasády postavená v 70. letech ve stylu brutalismu. Za brutalistickou slupkou se však skrývá plno zajímavých lidí připravených podat pomocnou ruku, a to ať již z řad českého, či egyptského personálu, stejně jako zajímavá náplň práce. Typický den na ambasádě trval 8 hodin a zahrnoval vypracovávání různých rešerší, úpravu smluv, či přípravu prezentací. Velice zajímavé bylo např. dělat rešerši o LNG terminálech Idku a Damietta, které přináší jeden z největších příjmů do egyptského státního rozpočtu. Nebo také zpracování rešerše kritických minerálů vyskytujících se na území Egypta. 

Úplně nejzajímavější částí stáže však byly kulturní akce a semináře pořádané ambasádou. V září 2023 např. velvyslanectví uspořádalo seminář zaměřený na zelený vodík a rozvoj spolupráce mezi Českem a Egyptem v oblasti energetiky. Celého projektu se zúčastnil i přední český odborník na energetiku, zvláštní zmocněnec MZV pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška, a vedoucí oddělení vodíkových technologií a inovací v energetice ÚJV Řež Aleš Doucek, který je zároveň předsedou představenstva České vodíkové technologické platformy. Druhou zajímavou akcí byl poté Cairo Water Week, který se zaměřoval hlavně na řešení problémů s nedostatkem vody, na problémy odpadového hospodářství, ale i na inovativní metody (česká firma např. představila metodu, jak vyrábět vodu ze vzduchu). 

Stáž na velvyslanectví v Káhiře tedy určitě stojí za to a doporučuji ji každému, kdo přemýšlí o diplomacii, či práci v regionu.  Zadané úkoly jsou velice různorodé, a zároveň si na své přijdou i třeba milovníci lidských práv (Egypt se totiž dlouhodobě potýká s mnohými problémy v této oblasti), nebo ti, které zajímá mezinárodní obchod obecně.  Obrovskou výhodou je také to, že poznáte známou turistickou destinaci bez příkras, a navážete zajímavé kontakty z různých odvětví, které se budou hodit ve vaší budoucí profesní kariéře.

• Brusel, Belgie
• červenec – prosince 2022
• Mgr. Ludvík Zelinka a Mgr. Malvína Urbánková

O tom, co zahrnuje pracovní život v Bruselu, a že to rozhodně nejsou jen sladké vafle a pralinky, se přesvědčili dva čerství absolventi Právnické fakulty. Malvína Urbánková a Ludvík Zelinka se při příležitosti předsednictví České republiky v Radě EU zúčastnili několikaměsíční stáže v týmu energetické sekce Stálého zastoupení ČR při EU. Některé své dojmy týkající se náplně stáže a života v Bruselu pro vás shrnují v následující reportáži.

Česká republika převzala půlroční předsednictví v Radě EU v červenci 2022 od Francie. Pro unijní energetickou politiku se jednalo o důležité a zajímavé období, a to kvůli energetické krizi související s válkou na Ukrajině i probíhající energetické transformaci. Na jednu stranu tak členské státy v Radě EU diskutovaly o přijetí dočasných nouzových energetických opatření zaměřených zejména na zastavení růstu cen energie, na druhou stranu však bylo třeba se věnovat i ostatním legislativním návrhům, jež české předsednictví v různých fázích vývoje „zdědilo“ po Francii. Co se týče nouzových opatření vydávaných Radou EU, práce na nich se vyznačovala vysokým tempem a intenzitou práce diplomatů, a to především těch českých, odpovědných za moderování diskuse členských států a zapracování dohodnutých kompromisů do textu představeného Evropskou komisí. Administrativní oporou jim v tom byl Sekretariát Rady EU. Naopak jde-li o „řádné“ legislativní návrhy projednávané Radou EU spolu s Evropským parlamentem, mající za cíl podpořit strukturální změny unijní energetiky, byla diskuse členských států hlubší a více orientovaná na prosazování vlastních zájmů a koncepcí.

Jaká byla role nás stážistů? Jedním slovem by se dalo říci, že pestrá. Naším hlavním úkolem bylo účastnit se tzv. pracovních skupin, kde delegáti z členských států diskutovali o návrzích právních aktů na té nejnižší, a tedy i nejdetailnější úrovni. Naším cílem bylo zaznamenat, jaké jsou postoje členských států, jaké se vytváří tzv. blokační menšiny, kde je prostor pro kompromisní řešení a o čem již naopak členské státy dále vyjednávat nechtějí. Ne každý členský stát k diskusi přispíval stejnou měrou; někteří delegáti dokázali o určitém aspektu mluvit i dlouhé minuty, další pouze stroze tlumočili postoj expertů z jejich ministerstva a jiní jen sdělili, že vláda jejich členského státu k návrhu zatím nezaujala postoj. Někdy se diskuse vedla dlouho do večera či přes polední pauzu, a není proto překvapivé, že pro nás byli delegáti se stručnou a jasnou pozicí sympatičtější, než ti vyjadřující se ke každému detailu a popisující problémy jejich členského státu, jen aby pak dodali, že nám svou pozici sdělí i písemně. Důležitost diskuse zástupců členských států na úrovni pracovních skupin nicméně nelze zlehčovat, neboť následná diskuse velvyslanců členských států se v zásadě soustředí již pouze na významné či problematické aspekty návrhu, jež je třeba doladit před jeho schválením na zasedání ministrů.

Pracovní skupiny se většinou konaly dvakrát až třikrát týdně. Ve zbývajícím čase jsme zejména analyzovali předložené návrhy a zpracovávali informace týkající se pozic členských států k nim. To jsme se již nepohybovali v reprezentativních a zároveň i značně spletitých budovách Rady EU v samém srdci bruselské Evropské čtvrti, ale na jejím okraji v ad hoc pronajatých kancelářských prostorech. Do českého předsednictví totiž bylo za účelem zajištění jeho hladkého chodu zapojeno mnoho dodatečného personálu, pro nějž nebylo sídlo Stálého zastoupení poblíž Evropského parlamentu dostatečné. Konaly se zde nicméně společenské a odborné události, např. konference na téma budoucí role vodíku v energetice, s jejíž přípravou a průběhem jsme rovněž pomáhali. Diplomaté tuto akci využili jako příležitost pro vedení vyjednávání, my stážisté jsme zase po skončení akce nepohrdli zbylými pokrmy, jež připravili kuchaři Stálého zastoupení. Patrně není třeba připomínat, že cenová hladina potravin je v Bruselu je oproti té zdejší o dost vyšší.

S drahotou je v Bruselu třeba počítat nejen při stravování. Vyrazí-li mladý člověk, ať už v průběhu studia nebo těsně po něm, do této evropské metropole, narazí na první obtíže pravděpodobně již při hledání ubytování. Problematické jsou především vysoké ceny, ale v případě absence kontaktů také nutnost spolehnout se na společnosti zprostředkovávající uzavírání nájemních smluv a účtující si za to poměrně vysoké poplatky. Přestože Brusel dle našeho názoru nelze ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi považovat za zvlášť nebezpečný, před uzavřením nájemní smlouvy přes internet se nicméně vyplatí důkladně obhlédnout okolí zamýšleného bydliště alespoň přes google streetview. I jinak bohatý Brusel totiž v některých svých lokalitách čelí zjevně neutěšeným sociálním podmínkám. Z objevování Bruselu a jeho mnoha rozmanitých čtvrtí, parků a zákoutí však určitě není třeba mít obavu, stejně jako z podnikání výletů do zbylých částí Belgie. Ta je železničně velmi dobře propojená a lokálními dráhami lze navštívit mnoho malebných vlámských i valonských městeček vyznačujících se bohatou historií, klidnou atmosférou a možností ochutnat tradiční belgické pivo, které se na rozdíl od Česka pije téměř výhradně ve třetinkách. Lze dodat, že v případě včasného zakoupení jsou i jízdenky na rychlovlaky do Paříže či Amsterdamu cenově poměrně dobře dostupné.

Je nasnadě, že pro život v Bruselu se velmi hodí dobrá znalost francouzštiny (z naších zkušeností nejsou místní angličtině příliš nakloněni). Avšak i pouze s angličtinou se lze v Bruselu začlenit a navázat kontakty, a to např. právě s lidmi pracujícími pro některou z unijních institucí. Takových lidí je v Bruselu mnoho a bývají i velmi přátelští, byť na některých lze vypozorovat i známky únavy způsobené touto náročnou prací, kladoucí vysoké nároky na schopnost efektivně komunikovat a přizpůsobit se dynamickému pracovnímu prostředí. Avšak bez ohledu na to, jak dlouho dobu člověk v bruselské Evropské čtvrť stráví, jistě na něj tento melting pot zanechá hluboký dojem. Nabyté dojmy a zkušenosti pak může člověk zužitkovat ve své další praxi, a to ať už půjde o využití schopnosti inspirovat se cizími idejemi, nebo naopak o využití schopnosti hájit a šířit myšlenky vlastní.